Výuka Pro nutriční terapeuty

Vnitřní lékařství I

Tromboembolická nemoc

Hluboká žilní trombóza a plicní embolie: jak je poznat, jak se léčí a co při nich řeší nutriční terapeut – vitamin K, sondovou výživu, dostatečnou hydrataci a pohyb.

14 min čtení aktualizováno 28. 10. 2026

Oteklé lýtko a náhlá dušnost mohou být dvě podoby jedné nemoci. Tromboembolická nemoc (TEN) spojuje hlubokou žilní trombózu (HŽT) a plicní embolii: sraženina z hluboké žíly, nejčastěji dolní končetiny, se může utrhnout a putovat přes pravé srdce do plicních tepen. V České republice jde řádově o tisíce příhod ročně. U 40–50 % nemocných s HŽT lze prokázat plicní embolii; u 30–50 % nemocných s embolií najde ultrazvuk trombózu hlubokých žil.

Embolie může způsobit mírnou dušnost i šok a zástavu oběhu. Příznaky nejsou specifické, proto na ni patří myslet při náhlé dušnosti nebo bolesti na hrudi, zvlášť při přítomnosti rizikových faktorů.

Nutriční terapeut má tři úkoly: rozpoznat varovné příznaky, pečovat o rizikové nemocné a vést výživovou péči při antikoagulaci. Patří sem hydratace a pohyb, péče o obézní, malnutriční a onkologicky nemocné i bezpečná výživa při warfarinu.

Žilní systém dolních končetin propojený přes pravé srdce s plicními tepnami
HŽT a plicní embolie patří k jednomu ději.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Žilní trombóza není tepenná#

Tepenná trombóza závisí hlavně na krevních destičkách, proto v její prevenci působí protidestičkové léky. Žilní trombóza závisí především na koagulačních faktorech a základem léčby i prevence je antikoagulace. Aspirin je zde výrazně méně účinný. Tepenným příhodám se věnuje stránka Komplikace aterosklerózy.

Klíčová věta Destičky a koagulační faktory nejsou stejný léčebný cíl: základem léčby žilní trombózy je antikoagulace.

Proč trombóza vzniká#

Virchowovu triádu tvoří zpomalení toku krve neboli stáza, poškození cévní stěny a zvýšená srážlivost – hyperkoagulační stav. Tyto okolnosti se kombinují. Operace, úraz nebo znehybnění podporují stázu; nádor, těhotenství, šestinedělí, sepse a trombofilie zvyšují srážlivost.

Tři propojené příčiny trombózy: stáza krve, poškození cévní stěny a hyperkoagulace
Trombóza vzniká souhrou tří mechanismů.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Současný život přidává dlouhé sezení, málo pohybu a obezitu. Při obezitě zvýšený nitrobřišní tlak zpomaluje žilní návrat. Další podněty přinášejí ortopedické výkony, žilní katétry a porty, hormonální léčba či kortikoidy. Z hlediska výživy patří mezi rizikové stavy také malnutrice a kachexie.

Rizikové faktory žilní tromboembolie rozdělené do silné, středně silné a slabé skupiny
Jednotlivé rizikové faktory nemají stejnou váhu.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.
SílaPříklady
SilnéZlomenina dolní končetiny, náhrada kyčle či kolena, závažný úraz, poranění míchy, předchozí TEN
Středně silnéNádor a chemoterapie, centrální žilní katétr, hormonální antikoncepce, šestinedělí, infekce, trombofilie
SlabéKlid na lůžku delší než tři dny, dlouhé sezení při cestování, vyšší věk, obezita, těhotenství, varixy

K silným faktorům patří také hospitalizace pro srdeční selhání, fibrilaci síní nebo infarkt myokardu v předchozích třech měsících. Mezi středně silné se řadí i idiopatické střevní záněty, autoimunitní onemocnění, ochrnutí po cévní mozkové příhodě a povrchová žilní trombóza. Trombóza po silné přechodné příčině se po jejím pominutí vrací méně často než trombóza bez zjevné příčiny. Rozlišení proto ovlivňuje délku léčby.

Vrozený nebo získaný hyperkoagulační stav najdeme asi u 10 % žilních trombóz. Cílené vyšetření trombofilie přichází v úvahu při mladém věku, recidivách, neobvyklé lokalizaci či pozitivní rodinné anamnéze. Orientační hranicí je 50 let, zvlášť při příhodě bez zjevné příčiny a opakovaném výskytu v rodině. Výsledek pomáhá rozhodnout o typu a délce antikoagulace.

Hluboká žilní trombóza#

HŽT se projevuje asymetrickým otokem, bolestí, napětím, teplem a zarudnutím lýtka. Část trombóz probíhá němě. Homansovo znamení, bolest lýtka při dorzální flexi nohy, je nespolehlivé.

Porovnání dolních končetin s jednostranným otokem a zarudnutím postiženého lýtka
Nový jednostranný otok s bolestí vyžaduje lékařské posouzení.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Nebezpečí je dvojí: bezprostředně hrozí plicní embolie, dlouhodobě poškození žilních chlopní. Potrombotický syndrom postihuje 20–50 % nemocných během jednoho až dvou let. Přináší tíhu, chronické otoky, kožní změny a v nejtěžší podobě bércový vřed.

Phlegmasia coerulea dolens znamená masivní uzávěr pánevních a stehenních žil s druhotným stažením tepen. Končetina rychle oteče a zmodrá, mizí pulzace a hrozí ischemie až gangréna. Tento urgentní stav může vyžadovat rychlé odstranění trombu katétrovou trombolýzou nebo výkonem.

Trombóza spojená s katétrem#

Porty a centrální katétry pro chemoterapii či parenterální výživu mohou provázet trombózy žil horní končetiny a krku. Varuje otok a bolest paže, krku nebo obličeje a rozšířené žíly na hrudníku. Antikoagulace trvá nejméně tři měsíce.

Centrální žilní katétr a port v oblasti hrudníku se znázorněním žilního průběhu
Katétr je rizikovým faktorem žilní trombózy.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Funkční, dál potřebný katétr se nemusí automaticky odstranit. Odstraňuje se při nepotřebnosti, nefunkčnosti, kontraindikaci antikoagulace, přetrvávajících obtížích při léčbě nebo ohrožení končetiny či života.

Povrchová tromboflebitida#

Postižená podkožní žíla, často varix, je tuhá, zarudlá a bolestivá. Doporučuje se ultrazvuk celé končetiny, protože může současně probíhat HŽT, někdy i na druhé straně. Stěhovavá forma, thrombophlebitis migrans, vyžaduje pátrání po Buergerově nemoci či skrytém nádoru.

Úsek pod 5 cm bez rizikových rysů vystačí s kompresí a místní léčbou. Úsek alespoň 5 cm dlouhý a nejméně 3 cm od ústí do hlubokých žil se léčí fondaparinuxem po 45 dní, alternativou je LMWH. Blízkost hlubokého systému, nádor a trombofilie mění rozhodování. Antibiotika patří jen k septické tromboflebitidě.

Plicní embolie#

Utržený trombus projde pravým srdcem a ucpe plicní tepny. Odpor plicního řečiště stoupá také kvůli stažení cév vyvolanému látkami z trombu a destiček.

Dráha uvolněného trombu z hluboké žíly dolní končetiny přes pravé srdce do plic
Trombus putuje žilním návratem do plicních tepen.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Pravá komora se při náhlém tlakovém přetížení rozšíří a může selhat. Přepážka se vyklene doleva, levá komora se hůře plní a klesá srdeční výdej i tlak. Nedostatečné zásobení pravé komory kyslíkem dále zhoršuje její funkci.

Řez srdcem s trombem v plicnici a přetíženou pravou komorou
Selhání pravé komory může vést k šoku.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Nepoměr ventilace a prokrvení plic narušuje výměnu plynů. Hypoxémie je častá, ale normální saturace embolii nevylučuje. Periferní emboly mohou způsobit plicní infarkt s bolestí při dýchání, kašlem, někdy hemoptýzou a horečkou. Častější je při městnání v plicích.

Periferní oblast plicního infarktu při uzávěru malé větve plicní tepny
Podráždění pohrudnice vysvětluje bolest při dýchání.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Příznaky a riziko#

Typické projevy zahrnují náhlou dušnost, bolest na hrudi, tachykardii, synkopu a hemoptýzu. Varují tachypnoe nad 24 dechů za minutu, tep nad 100 za minutu, systolický tlak pod 90 mmHg, cyanóza a zvýšená náplň krčních žil. Jednotlivý příznak sám diagnózu neurčuje.

Dvě karty varovných příznaků: hluboká žilní trombóza a plicní embolie, pod nimi výzva kontaktovat lékaře
Varovné známky patří neodkladně k lékaři.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Vysoké riziko znamená hemodynamickou nestabilitu: zástavu oběhu, obstrukční šok nebo trvalou hypotenzi. U šoku se k nízkému tlaku nebo potřebě vazopresorů přidávají známky nedostatečného prokrvení orgánů. Trvalá hypotenze znamená systolický tlak pod 90 mmHg nebo pokles nejméně o 40 mmHg déle než 15 minut, který nevysvětlí arytmie, hypovolemie ani sepse.

U stabilních nemocných rozhodují PESI/sPESI, funkce pravé komory a troponin. Dysfunkce pravé komory spolu se zvýšeným troponinem znamená střední riziko vyššího stupně. Ostatní nemocní se středním rizikem mají nižší stupeň. Nízké riziko, PESI I–II nebo sPESI 0, umožňuje u pečlivě vybraných nemocných časné propuštění.

Rozdělení rizika plicní embolie podle oběhové stability, klinického skóre, pravé komory a troponinu
Riziko časného úmrtí určuje léčebný postup.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Netrombotická embolie zahrnuje septickou embolii, embolii plodovou vodou, tukovou embolii po zlomeninách dlouhých kostí, vzduchovou embolii a embolii cizím tělesem. Má jiný kontext; léčbu tromboembolie na ni nelze mechanicky přenést.

Diagnostika#

Postup začíná klinickou pravděpodobností, kterou pomáhá určit Wellsovo nebo revidované ženevské skóre. Podle výsledku následují laboratorní a zobrazovací vyšetření.

Diagnostický postup od klinické pravděpodobnosti přes D-dimer k ultrazvuku žil nebo zobrazení plicnice
Význam testu závisí na klinické pravděpodobnosti.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

D-dimer vylučuje, nepotvrzuje. Normální hodnota při nízké nebo střední pravděpodobnosti TEN prakticky vylučuje; při vysoké pravděpodobnosti nestačí. Pozitivita provází také zánět, nádor, těhotenství, krvácení a úraz. Nad 50 let se používá hranice věk × 10 µg/l, protože specificita s věkem klesá.

Při podezření na HŽT je zásadní kompresní ultrasonografie: žílu s trombem nelze sondou stlačit. Při vysoké pravděpodobnosti a negativním prvním nálezu se vyšetření opakuje za 5–7 dní.

Sonografistka vyšetřuje žíly stehna ultrazvukovou sondou, na obrazovce průřez cévami
Žíla s trombem se sondou nedá stlačit; nestlačitelnost je hlavní známka trombózy.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Metodou volby pro embolii je CT angiografie plicnice. Ventilačně-perfuzní neboli V/P scintigrafie s menší radiační zátěží má přednost u mladých žen, v těhotenství, při alergii na kontrast a těžkém selhání ledvin.

Pacient vjíždí do CT přístroje, vedle stolu stojí injektor kontrastní látky
CT angiografie plicnice s kontrastní látkou ukáže embolus jako výpadek náplně tepny.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

U nestabilního nemocného je nejužitečnějším prvním vyšetřením echokardiografie u lůžka. Troponin a natriuretické peptidy hodnotí dopad na srdce a prognózu. EKG a RTG jsou málo specifické; RTG pomáhá vyloučit jiné příčiny. Krevní plyny často ukážou hypoxémii a hypokapnii. V těhotenství platí zvláštní algoritmus s minimalizací záření; při příznacích HŽT začíná ultrazvukem žil dolních končetin.

Kdy nutriční terapeut volá lékaře Nový jednostranný otok a bolest lýtka, náhlá dušnost s bolestí na hrudi, synkopa nebo vykašlávání krve vyžadují neodkladný kontakt s lékařem.

Léčba#

Antikoagulace a její délka#

Léčbu řídí lékař podle hemodynamiky, ledvin, krvácivého rizika a dalších okolností. U většiny nemocných mají přímá perorální antikoagulancia (DOAC) přednost před warfarinem: jsou stejně účinná a způsobují méně závažných krvácení. Některé režimy mohou začít bez heparinu, jiné vyžadují úvodní parenterální léčbu.

Výjimkou je antifosfolipidový syndrom, kde zůstává warfarin, a těhotenství, kde je lékem volby nízkomolekulární heparin (LMWH). Nefrakcionovaný heparin slouží hlavně u oběhově nestabilních nemocných s předpokládanou reperfuzí. U nádorové trombózy se volí LMWH nebo vybrané DOAC; nádory trávicího ústrojí vyžadují opatrnost kvůli krvácení. Kavální filtr přichází v úvahu jen při nemožnosti podat antikoagulaci.

Antikoagulace HŽT a plicní embolie trvá nejméně tři měsíce. Po silné přechodné příčině obvykle končí. Bez zjevné příčiny, při přetrvávajícím riziku nebo recidivě se zvažuje prodloužení, i na neurčito, s pravidelným přehodnocením krvácivého rizika.

Délka antikoagulace podle přechodné příčiny, přetrvávajícího rizika a opakování tromboembolické příhody
O délce rozhoduje příčina a riziko recidivy.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Reperfuze, pohyb a sledování#

Vysoce riziková embolie vyžaduje okamžitou reperfuzi, nejčastěji systémovou trombolýzu. Při kontraindikaci nebo selhání nastupuje chirurgická či katétrová léčba. U středního rizika vyššího stupně převáží při rutinní trombolýze riziko závažného krvácení. Nemocný proto zůstává monitorovaný a záchranná reperfuze přichází při oběhovém zhoršení.

Při oběhovém selhání patří podpora pravé komory na intenzivní péči. S tekutinami se postupuje opatrně: velký objem může pravou komoru dále přetížit. Preventivní doporučení dostatečné hydratace proto není návodem k objemové léčbě akutní embolie.

Přísný klid na lůžku není nutný. Chůze s kompresí pomáhá omezovat pozdní následky HŽT; po proximální trombóze se zvažují podkolenní kompresní punčochy ke snížení rizika potrombotického syndromu.

Chůze s podkolenními kompresními punčochami jako součást péče po hluboké žilní trombóze
Komprese a pohyb patří k následné péči.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Za 3–6 měsíců po embolii se hodnotí dušnost, výkonnost, recidiva, nádor a krvácení. Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) vzniká podle různých souborů u 0,1–9,1 % nemocných během prvních dvou let: trombus se nevstřebá, přemění se ve vazivo a plicnice zůstane zúžená. Prvním vyšetřením je V/P scintigrafie; u operabilních nemocných je léčbou volby endarterektomie plicnice.

V těhotenství jsou DOAC kontraindikovaná a léčbou volby je LMWH. Při kojení lze podávat LMWH i warfarin.

Těhotná žena s podkožní injekcí představující léčbu nízkomolekulárním heparinem během těhotenství
V těhotenství má přednost LMWH.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Prevence#

U každého hospitalizovaného se posuzuje riziko trombózy i krvácení. Základem je časná mobilizace a zabránění dehydrataci s ohledem na klinický stav. Podle rizika se přidávají kompresní punčochy, přerušovaná pneumatická komprese nebo farmakologická profylaxe, nejčastěji LMWH či fondaparinuxem.

Prevence tromboembolie propojuje pohyb, hydrataci, mechanické metody a farmakologickou profylaxi podle rizika
Preventivní opatření vycházejí z individuálního rizika.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Při propuštění patří k péči informace o varovných příznacích, pohybu a tekutinách. Dlouhé sezení při cestování je slabým rizikovým faktorem. Pomáhá pravidelná chůze a cvičení lýtek; další opatření u vysoce rizikových osob doporučuje lékař.

Cestující v letadle procvičuje dolní končetiny při dlouhém sezení během letu
Pohyb omezuje stázu při dlouhém cestování.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Nutriční terapie#

Warfarin a vitamin K#

Warfarin je antagonista vitaminu K. Kolísání příjmu vitaminu mění účinek léku a INR. Cílem je stálý, nikoli nulový příjem: zelenina se obecně nezakazuje, její množství však nemá výrazně kolísat. Zelí, špenát, kapusta a brokolice s velmi vysokým a kolísavým obsahem vitaminu K se omezují.

Listová zelenina a další druhy zeleniny s vysokým obsahem vitaminu K
Při warfarinu záleží na stálosti příjmu vitaminu K.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.
Tři karty: co při warfarinu omezit, co jíst stále stejně a co hlásit lékaři
Cílem není jídelníček bez zeleniny.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Warfarin a sondová výživa#

Kontinuální sondová výživa může oslabit warfarin i nezávisle na vitaminu K: lék se váže na výživu a materiál sondy. V malé sérii nemocných stoupl INR po přerušení výživy hodinu před podáním a hodinu po něm.

Systém kontinuální sondové výživy s vakem, pumpou a přívodem výživy do sondy
Sondová výživa může ovlivnit účinek warfarinu.Ilustrace vznikla pomocí AI pro přednášku o tromboembolické nemoci; nezobrazuje skutečného pacienta.

Zahájení, změnu i ukončení sondové výživy nebo pravidelného sippingu s vitaminem K hlásí nutriční terapeut lékaři. Ten podle INR upraví léčbu; nutriční terapeut léčebný režim sám nemění.

Souvislost podání warfarinu, přerušení kontinuální sondové výživy a následného sledování INR
Změna výživy vyžaduje návaznost na kontrolu INR.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Ostatní antikoagulancia a krvácení#

U DOAC se vitamin K neomezuje. Vztah k jídlu, drcení a podání sondou závisejí na přípravku a dávce; rozhoduje souhrn údajů o přípravku (SmPC). LMWH se podává podkožně a s jídlem neinteraguje. Pozornost zasluhují také nárazový alkohol a doplňky stravy, které mohou účinek antikoagulancií ovlivnit.

Při každé antikoagulaci nutriční terapeut sleduje černou stolici, krev v moči, krvácení z dásní či nosu a nové modřiny. Tyto známky krvácení hlásí lékaři.

Rizikové stavy ve výživové péči#

U imobilizovaných, pooperačních a starších nemocných s nízkým příjmem tekutin podporuje dostatečnou hydrataci a časnou mobilizaci. U obezity patří k dlouhodobé péči postupná redukce hmotnosti spojená s pohybem. Malnutrice, kachexie a nádor zvyšují riziko spolu s nehybností; nutriční podpora a rehabilitace jdou ruku v ruce.

U parenterální výživy centrálním katétrem vyžadují pozornost nový otok paže, krku či obličeje, bolest a rozšířené žíly hrudníku. Nutriční terapeut je neodkladně hlásí lékaři. Při nejistotě kolem suplementace nebo interakcí léčbu sám neupravuje.

Tři úkoly nutričního terapeuta: rozpoznat varovné příznaky, pečovat o rizikové stavy a výživu při antikoagulaci
Rozpoznání, prevence a bezpečná výživa tvoří jeden celek.Schéma vzniklo pro přednášku o tromboembolické nemoci podle doporučení ESC 2019 a ESVS 2021; zjednodušeno pro výuku.

Co si odnést#

  • HŽT a plicní embolie jsou dvě podoby jedné nemoci; vznikají podle Virchowovy triády a léčí se antikoagulací, nikoli protidestičkovými léky.
  • Plicní embolie se projevuje náhlou dušností, bolestí na hrudi, tachykardií, synkopou či hemoptýzou. U oběhové nestability je léčbou volby reperfuze, nejčastěji trombolýza.
  • Diagnostika stojí na klinické pravděpodobnosti, D-dimeru, kompresní ultrasonografii a CT angiografii plicnice. D-dimer vylučuje, nepotvrzuje.
  • Antikoagulace trvá nejméně tři měsíce; po silné přechodné příčině obvykle končí, při přetrvávajícím riziku, nevyprovokované příhodě či recidivě se prodlužuje.
  • Prevenci tvoří časná mobilizace, zabránění dehydrataci a podle rizika mechanická či farmakologická profylaxe.
  • U warfarinu patří k péči stálý příjem vitaminu K s omezením zelí, špenátu, kapusty a brokolice a hlášení změn sondové výživy. U DOAC se vitamin K neomezuje; vztah k jídlu určuje SmPC.

Kontrolní otázky#

1Co tvoří Virchowovu triádu a čím HŽT ohrožuje nemocného?
Triádu tvoří stáza, poškození cévní stěny a hyperkoagulační stav. Bezprostředně hrozí utržení trombu a plicní embolie, dlouhodobě potrombotický syndrom.
2Jak vzniká plicní embolie a které příznaky varují před závažnou formou?
Trombus z hluboké žíly projde pravým srdcem do plicních tepen a ucpe je; pravá komora se přetíží a může selhat. Varují dušnost, tachypnoe, tachykardie, hypotenze, cyanóza a synkopa.
3Kdy D-dimer pomůže a kdy nestačí?
Normální hodnota při nízké nebo střední klinické pravděpodobnosti TEN prakticky vylučuje. Při vysoké pravděpodobnosti negativní výsledek nestačí. Pozitivita diagnózu nepotvrzuje, protože provází i zánět, nádor, těhotenství či úraz.
4Co znamená vysoce riziková plicní embolie a jaká je její léčba?
Jde o embolii s hemodynamickou nestabilitou: zástavou oběhu, obstrukčním šokem nebo trvalou hypotenzí. Léčbou volby je okamžitá reperfuze, nejčastěji systémová trombolýza. Při její kontraindikaci či selhání přichází chirurgická nebo katétrová léčba.
5Co zahrnuje edukace při warfarinu a zahájení sondové výživy?
Příjem vitaminu K má být stálý, nikoli nulový; zelenina se obecně nezakazuje, ale zelí, špenát, kapusta a brokolice se omezují. Zahájení, změnu i ukončení sondové výživy hlásí nutriční terapeut lékaři kvůli kontrole INR. Warfarin se může vázat na složky výživy i materiál sondy.
6Na co upozorňuje nový otok paže při parenterální výživě centrálním katétrem?
Může jít o trombózu spojenou s katétrem, proto nutriční terapeut neodkladně informuje lékaře. Antikoagulace trvá nejméně tři měsíce. Funkční, dál potřebný katétr nemusí být automaticky odstraněn.
7Kdy povrchová tromboflebitida vyžaduje více než místní léčbu?
Rozhoduje délka alespoň 5 cm, blízkost hlubokých žil a rizikové rysy, například nádor či trombofilie. Úsek alespoň 5 cm dlouhý a nejméně 3 cm od ústí do hlubokých žil se léčí fondaparinuxem po 45 dní, alternativou je LMWH. Ultrazvuk celé končetiny pátrá po současné HŽT. Stěhovavá forma vyžaduje pátrání po nádoru nebo Buergerově nemoci.
8Co určuje riziko u oběhově stabilní plicní embolie?
Riziko se hodnotí podle PESI/sPESI, dysfunkce pravé komory a troponinu. Dysfunkce pravé komory se zvýšeným troponinem znamená střední riziko vyššího stupně. Rutinní trombolýza zde přináší příliš vysoké riziko krvácení; záchranná reperfuze se vyhrazuje pro oběhové zhoršení.
9Jak se upravuje hranice D-dimeru nad 50 let a proč?
Používá se věk × 10 µg/l, protože specificita D-dimeru s věkem klesá. I po této úpravě výsledek závisí na klinické pravděpodobnosti: negativita při vysoké pravděpodobnosti nestačí a pozitivita sama embolii nepotvrzuje.
Zdroje a poznámka k textu. Text vychází z přednášky Tromboembolická nemoc (R. Prosecký, II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně) a z kapitoly skript vnitřního lékařství pro nutriční terapeuty o tromboembolické nemoci. Prahy a postupy odpovídají doporučením ESC 2019 pro akutní plicní embolii, ESVS 2021 pro žilní trombózu a NICE NG89 pro prevenci žilní tromboembolie u hospitalizovaných; interakce warfarinu se sondovou výživou podle Dickerson 2008. Konkrétní přípravky a dávky se tady záměrně neuvádějí; lékové skupiny a jejich mechanismus ano. Ilustrace a schémata vznikly pomocí generativní AI pro tuhle přednášku; žádná nezobrazuje skutečného pacienta ani reálný nález a nejsou v měřítku.
Literatura (4 položek)
  1. Konstantinides SV, et al. 2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism developed in collaboration with the European Respiratory Society (ERS). Eur Heart J 2020;41:543–603. PMID 31504429
  2. Kakkos SK, et al. European Society for Vascular Surgery (ESVS) 2021 Clinical Practice Guidelines on the Management of Venous Thrombosis. Eur J Vasc Endovasc Surg 2021;61:9–82. PMID 33334670
  3. National Institute for Health and Care Excellence. Venous thromboembolism in over 16s: reducing the risk of hospital-acquired deep vein thrombosis or pulmonary embolism. NICE guideline NG89, 2018, aktualizováno 2019. nice.org.uk/guidance/ng89
  4. Dickerson RN, et al. Vitamin K-independent warfarin resistance after concurrent administration of warfarin and continuous enteral nutrition. Pharmacotherapy 2008;28:308–13. PMID 18294110