Vnitřní lékařství I
Srdeční selhání
Srdeční selhání pro nutriční terapeuty: proč srdce selhává, jak se nemoc pozná a léčí a co při ní řeší výživa – sůl, tekutiny, denní vážení, srdeční kachexii, draslík a thiamin.
Nemocnému se srdečním selháním hlídáme sůl a tekutiny, a přitom mu v pokročilém stadiu hrozí podvýživa. Srdeční selhání je klinický syndrom, při kterém srdce nepřečerpá tolik krve, kolik tkáně potřebují, nebo to dokáže jen za cenu zvýšených plnicích tlaků. Není to jedna nemoc, ale společné vyústění ischemické choroby srdeční, hypertenze, chlopenních vad, kardiomyopatií a poruch rytmu.
Postihuje 1–2 % dospělých a více než desetinu lidí nad 70 let. Je nejčastější příčinou hospitalizace ve vyšším věku a jeho prognóza je srovnatelná s některými nádorovými onemocněními.
Nutriční terapeut má u srdečního selhání tři úkoly: poznat akutní stav, který ohrožuje život, hlídat městnání pomocí soli, tekutin a hmotnosti a včas najít srdeční kachexii. Diagnózu a léčbu vede lékař; stav oběhu určuje podmínky, ve kterých se výživa nastavuje.
Jak selhání dělíme#
| Hledisko | Kategorie | Co z toho plyne |
|---|---|---|
| Ejekční frakce levé komory | HFrEF (< 50 %), HFpEF (≥ 50 %) | pro každou formu máme jiné důkazy o léčbě |
| Průběh | chronické, akutní | akutní vyžaduje neodkladnou péči |
| Strana srdce | levostranné, pravostranné, oboustranné | určuje, kde se krev městná |
Ejekční frakce (EF) sama diagnózu nepotvrzuje; hodnotí se příznaky, známky a objektivní nález na srdci. Zachovaná EF neznamená zdravé srdce ani vyloučení selhání.
Chronické selhání je stabilní stav na zavedené léčbě. Dekompenzace je akutní zhoršení dosud stabilního selhání a mívá spouštěč: vynechání léků, infekci, poruchu rytmu nebo dietní prohřešek s nadbytkem soli a tekutin.
Tíži příznaků popisuje klasifikace NYHA podle toho, jak velká zátěž vyvolá dušnost nebo únavu.
| Třída | Obtíže v klidu | Co obtíže vyvolá |
|---|---|---|
| NYHA I | ne | běžná aktivita je nevyvolá |
| NYHA II | ne | běžná tělesná aktivita |
| NYHA III | ne | i menší než běžná zátěž |
| NYHA IV | ano | jakákoli aktivita je zhoršuje |
Třída se v čase mění. Podle jejího vývoje se rozhoduje o intenzitě léčby i nutričních opatření.
Nejčastější příčinou je ischemická choroba srdeční, typicky po infarktu, a arteriální hypertenze. Dále chlopenní vady, kardiomyopatie, dlouho nekontrolovaná fibrilace síní, myokarditida, alkohol, některá cytostatika, poruchy štítné žlázy a vzácnější infiltrativní onemocnění srdce.
Proč se selhání samo zhoršuje#
Na pokles výkonu srdce tělo reaguje stejně jako na ztrátu krve: snaží se udržet tlak a prokrvení orgánů. Krátkodobě to pomáhá, dlouhodobě to nemoc pohání.
- Sympatikus zrychlí srdce a zesílí stah. Dlouhodobě snižuje citlivost srdce na vlastní podněty, poškozuje srdeční sval a zvyšuje spotřebu kyslíku.
- Systém renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) stáhne cévy a zadrží sodík a vodu, takže stoupne objem krve a zátěž srdce. Aldosteron podporuje fibrózu srdce a cév.

Srdce zároveň mění tvar. U HFrEF se komora rozšíří a stěny ztenčí, takže se stahuje stále slaběji. U HFpEF stěny ztloustnou a komora ztuhne: stahuje se dobře, ale špatně se plní. Remodelaci provází zánik svalových buněk a ukládání vaziva, které připravují půdu pro arytmie.
Výsledkem je městnání krve před selhávající komorou. Selhává-li levá komora, stoupá tlak v plicních žilách a vázne výměna kyslíku. Selhává-li pravá komora, hromadí se krev v žilách těla a tekutina prostupuje do tkání. Nízký srdeční výdej k tomu přidává únavu a malou výkonnost.
Klinický obraz#

| Levostranné selhání | Pravostranné selhání | |
|---|---|---|
| Kde se krev městná | v plicích | v žilách těla |
| Vedoucí příznak | dušnost, zpočátku jen při námaze | otoky kotníků a bérců, u ležících v křížové krajině |
| Poloha a noc | ortopnoe, paroxysmální noční dušnost | nykturie |
| Další nález | suchý dráždivý kašel, vlhké chrůpky na plicích | zvýšená náplň krčních žil, zvětšená játra, ascites |
| Dopad na příjem potravy | – | ztráta chuti k jídlu, pocit plnosti, nevolnost |
Nejčastější příčinou pravostranného selhání je selhání levostranné, proto má mnoho nemocných postižení oboustranné.
Pro výživu je důležitý poslední řádek tabulky. Městnání postihuje i sliznici trávicího ústrojí a játra. Nechutenství a pocit plnosti jsou příznakem nemoci, ne projevem nespolupráce.
Akutní plicní edém#
Tlak v plicních žilách náhle prudce stoupne a tekutina zaplaví plicní sklípky. Nemocný je extrémně dušný, nevydrží ležet, je opocený, bledý až promodralý a vykašlává zpěněné, často narůžovělé sputum. Bez rychlé léčby hrozí selhání dýchání a zástava oběhu.
Léčba probíhá za hospitalizace: kyslík, v těžkých případech ventilační podpora, nitrožilní kličková diuretika, léky rozšiřující cévy a poloha vsedě se svěšenými dolními končetinami.
Kardiogenní šok#
Nejtěžší forma akutního selhání: srdce neudrží dostatečné prokrvení orgánů. Projevuje se nízkým krevním tlakem, studenou, opocenou a mramorovanou kůží, sníženou tvorbou moči a poruchou vědomí. Nejčastější příčinou je rozsáhlý infarkt myokardu. Léčba patří na jednotku intenzivní péče a zahrnuje léky podporující čerpací funkci a tlak, případně mechanickou srdeční podporu.
Cor pulmonale#
Cor pulmonale je pravostranné selhání, jehož příčina leží v plicích nebo v plicních cévách, ne v levé komoře. Podstatou je plicní hypertenze: plicní nemoc zúží nebo zruší část cévního řečiště a nedostatek kyslíku ve sklípcích stáhne plicní cévy. Pravá komora, stavěná na nízký odpor, nejdřív zesílí, pak se vyčerpá, rozšíří a selže.
Nejčastější příčinou je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), dále plicní fibróza a těžké formy spánkové apnoe. Akutní formou je masivní plicní embolie, která pravou komoru přetíží náhle.

V léčbě je klíčová léčba plicní nemoci a dlouhodobá kyslíková léčba, která zmírní stažení plicních cév. Diuretika se podávají opatrně, aby příliš neklesl žilní návrat.
Nemocní s CHOPN a cor pulmonale bývají podvyživení: dýchací svaly spotřebují mnoho energie, při jídle se zadýchávají a ztrácejí chuť k jídlu. Zároveň mají městnání. Výživa proto hledá stejnou rovnováhu jako u pokročilého levostranného selhání.
Diagnostika#
Natriuretické peptidy (BNP a NT-proBNP) uvolňuje srdce při zvýšeném napětí stěn. Nízká hodnota srdeční selhání u neléčeného pacienta prakticky vylučuje. Zvýšená hodnota selhání podporuje, ale není specifická: stoupá i při onemocnění ledvin, fibrilaci síní, plicní embolii nebo sepsi. U obézních mohou být hodnoty falešně nízké.
Echokardiografie stanoví ejekční frakci, zhodnotí plnění komor, rozměry srdečních oddílů a funkci chlopní a odhadne tlak v plicnici. Selhání potvrdí a zároveň často odhalí jeho příčinu. Zcela normální EKG činí srdeční selhání málo pravděpodobným. RTG hrudníku zobrazí zvětšené srdce, městnání v plicích a výpotky.
Z laboratoře se sleduje krevní obraz (anémie zhoršuje prognózu), funkce ledvin, ionty, jaterní testy, glykemie a funkce štítné žlázy. Nutriční terapeut sleduje hlavně hmotnost, ionty a funkci ledvin.
Léčba#
U HFrEF existuje léčba, která prokazatelně prodlužuje život a snižuje počet hospitalizací. Stojí na čtyřech lékových skupinách, které se nasazují co nejdříve společně.
| Skupina | Co dělá | Co hlídat ve výživě |
|---|---|---|
| ACE inhibitory, sartany, ARNI | blokují RAAS, brzdí remodelaci | draslík může stoupat; náhrady soli s draslíkem jsou rizikové |
| Betablokátory | tlumí sympatikus, zpomalují srdce, chrání před arytmiemi | – |
| MRA (blokátory aldosteronu) | omezují zadržování sodíku a fibrózu | draslík může stoupat; sami ho nenavyšujeme |
| Glifloziny (inhibitory SGLT2) | podporují vylučování sodíku, odlehčují srdci | nedoporučovat hladovění, ketogenní ani velmi nízkosacharidovou dietu (riziko ketoacidózy) |
Kličková diuretika odstraňují městnání a ulevují od dušnosti a otoků. Délku života sama neprodlužují. Jejich dávka se řídí mírou městnání a ovlivňuje hospodaření s tekutinami i ionty.
U vybraných nemocných se uplatní přístroje. Srdeční resynchronizační léčba (CRT) stimuluje obě komory a sladí jejich stah u nemocných s těžce sníženou EF a blokádou levého raménka. Implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD) výbojem ukončí život ohrožující komorovou arytmii. Pro terminální selhání, které nereaguje na veškerou léčbu, zbývá mechanická srdeční podpora nebo transplantace srdce.
U HFpEF mají glifloziny a MRA důkazy pro snížení rizika příhod spojených se selháním. Dále se léčí městnání, tlak, fibrilace síní, ischemie, obezita a diabetes. U symptomatického selhání s EF ≥ 45 % a BMI ≥ 30 kg/m² doporučují evropská doporučení z roku 2026 zvážit semaglutid nebo tirzepatid bez ohledu na diabetes. Cílem je nižší hmotnost, lepší tělesná výkonnost a kvalita života. Nutriční terapeut při ní hlídá toleranci stravy, objemový stav a uchování svalů.
Nutriční terapie#
Výživový plán má dva cíle, které jdou proti sobě: nepodporovat městnání a nedopustit malnutrici. Omezení sodíku a tekutin nesmí bránit dostatečnému příjmu energie a živin. Poměr obou cílů se mění se stadiem nemoci a aktuálním stavem.

Sůl#
Nadbytek soli zhoršuje městnání. Přísná restrikce sodíku ale není prokázaným způsobem, jak zlepšit prognózu u každého pacienta. Režim se přizpůsobuje stavu, léčbě a skutečnému příjmu. Evropská doporučení uvádějí jako orientaci nejvýše 5 g soli denně.

- 1 g sodíku odpovídá přibližně 2,5 g soli.
- Největší zdroje jsou uzeniny a slané pochutiny.
- Náhrady soli s draslíkem jsou rizikové při onemocnění ledvin, hyperkalémii a léčbě MRA nebo blokátory RAAS.
- Při malnutrici nesmí omezení soli znemožnit dostatečné jídlo.
Tekutiny#
Omezení na zhruba 1,5–2 l denně se zvažuje individuálně u vybraných nemocných s těžkým selháním, zvlášť při hyponatrémii nebo obtížně zvládnutelném městnání. Stabilní pacient s mírným selháním přísné omezení nepotřebuje a zbytečná restrikce mu zhoršuje kvalitu života. Do bilance patří všechny tekutiny, tedy i polévky, omáčky a voda k zapíjení léků.
Denní vážení#
Pacient se váží každé ráno za stejných podmínek: nalačno, po vymočení, ve stejném oblečení. Výsledek si zapisuje.

Váha ohlásí dekompenzaci dřív, než se objeví výrazná dušnost. Naučit pacienta tomuto sebepozorování patří k nejúčinnějším výstupům nutriční a režimové edukace.
Srdeční kachexie#
Srdeční kachexie je nechtěný úbytek hmotnosti bez vlivu otoků o více než 5 % za 6–12 měsíců, případně nízké BMI s prokázaným úbytkem svalové hmoty. Postihuje zhruba desetinu nemocných s chronickým selháním a je nezávislým ukazatelem špatné prognózy.
Vzniká několika cestami zároveň: nemocný málo jí (městnání ve sliznici trávicího ústrojí, deprese, některé léky), více energie spotřebuje (aktivace sympatiku, zánět), hůře vstřebává živiny a převažuje u něj katabolismus.

U kachektického pacienta se priority obracejí. Cílem přestává být restrikce a stává se jím dostatečný příjem:
- energie 25–30 kcal/kg/den a bílkoviny 1,1–1,5 g/kg/den jako výchozí odhad, vztažený k vhodně zvolené hmotnosti bez otoků a upravený podle funkce ledvin, aktivity a rizika refeedingu,
- malé, energeticky vydatné porce pětkrát až šestkrát denně,
- fortifikace stravy kvalitními oleji, máslem a smetanou,
- sipping, při nedostatečném příjmu ústy enterální, případně parenterální výživa,
- přehodnocení přísného omezení sodíku, protože neslaná dieta dál snižuje už tak nízký příjem.
Draslík, hořčík a thiamin#
Kličková a thiazidová diuretika zvyšují ztráty draslíku a hořčíku. Nízké hladiny zvyšují riziko arytmií, proto podporujeme přiměřený příjem obou minerálů stravou. U pacienta na MRA, blokátorech RAAS nebo s onemocněním ledvin draslík sami nenavyšujeme; suplementaci řídí lékař.
Nedostatek thiaminu (vitaminu B1) může být u srdečního selhání poměrně častý. Přispívá k němu nízký příjem potravy a ztráty močí při dlouhodobé léčbě kličkovými diuretiky. Těžký deficit se sám projeví jako srdeční selhání (beri-beri) a suplementací ho lze zvrátit. Myslíme na něj u dlouhodobě odvodňovaných, podvyživených a u lidí s nadužíváním alkoholu; doplňuje se po dohodě s lékařem.
Alkohol#
Chronické nadužívání alkoholu může vyvolat alkoholickou kardiomyopatii. U ní je nezbytná úplná abstinence, po které se funkce srdce může výrazně zlepšit, někdy až k normě. U selhání jiného původu se doporučuje příjem alkoholu výrazně omezit, u těžkého selhání spíše úplná abstinence.
Nutriční režim podle stavu#
| Stav | Co platí |
|---|---|
| Stabilní mírné selhání | bez nadbytku soli; přísné omezení tekutin není nutné |
| Těžké městnání nebo hyponatrémie | zvážit tekutiny 1,5–2 l denně; do bilance i polévky a zapíjení léků |
| Srdeční kachexie | výchozí odhad 25–30 kcal/kg/den a bílkoviny 1,1–1,5 g/kg/den na hmotnost bez otoků, s úpravou podle ledvin a rizika refeedingu; 5–6 porcí, fortifikace, sipping |
| Léčba MRA, blokátory RAAS nebo onemocnění ledvin | draslík nenavyšovat; náhrady soli s draslíkem jsou rizikové |
| Dlouhodobá léčba kličkovými diuretiky | ztráty draslíku a hořčíku; myslet na thiamin |
| Alkoholická kardiomyopatie | úplná abstinence |
U jednoho nemocného často platí několik řádků najednou. Při nejistotě kolem iontů, vitaminů nebo restrikcí nutriční terapeut režim sám nemění a kontaktuje lékaře.
Co si odnést#
- Srdeční selhání se dělí podle ejekční frakce na HFrEF a HFpEF, podle průběhu na akutní a chronické, podle strany na levostranné (dušnost) a pravostranné (otoky); tíži příznaků popisuje NYHA I–IV.
- Podstatou je škodlivá aktivace sympatiku a RAAS, remodelace srdce a městnání. Na ni cílí čtyři pilíře léčby HFrEF: blokáda RAAS, betablokátory, MRA a glifloziny.
- Akutní plicní edém a kardiogenní šok ohrožují život. Cor pulmonale je pravostranné selhání z plicní příčiny, nejčastěji při CHOPN.
- Výživa spojuje kontrolu městnání s dostatečným příjmem. Nadbytek soli není vhodný, přísné omezení sodíku a tekutin se individualizuje a při kachexii se přehodnocuje.
- Praktické nástroje: denní vážení (více než 2 kg za 3 dny je varování), opatrnost s draslíkem u MRA a nemocných ledvin, thiamin u odvodňovaných a podvyživených a omezení alkoholu.
Kontrolní otázky#
1Co vyjadřují zkratky HFrEF a HFpEF?
2Co je neurohumorální aktivace a na který mechanismus cílí ACE inhibitory a blokátory aldosteronu?
3Čím se liší klinický obraz levostranného a pravostranného selhání?
4Co je cor pulmonale, jaká je jeho nejčastější příčina a co je v léčbě specifické?
5Co udělá pacient při vzestupu hmotnosti o více než 2 kg za 3 dny?
6Co je srdeční kachexie a jak se u ní mění nutriční priority?
7Proč u pacienta na blokátoru aldosteronu nedoporučujeme náhrady soli s draslíkem?
Literatura (3 položek)
- Køber L, et al. 2026 ESC Guidelines for the management of heart failure. Eur Heart J 2026;47:5346–457. PMID 42661420
- Mullens W, et al. Dietary sodium and fluid intake in heart failure. A clinical consensus statement of the Heart Failure Association of the ESC. Eur J Heart Fail 2024;26:730–41. PMID 38606657
- Ezekowitz JA, et al. Reduction of dietary sodium to less than 100 mmol in heart failure (SODIUM-HF): an international, open-label, randomised, controlled trial. Lancet 2022;399:1391–400. PMID 35381194