Vnitřní lékařství I
Arteriální hypertenze
Jak se vysoký tlak správně měří, co dělá s orgány, kdy je akutní a co s ním udělá sodík, draslík, dieta DASH, hubnutí, alkohol, káva a pohyb.
Vysoký krevní tlak je nejčastější chronická nemoc, se kterou se nutriční terapeut potká, a zároveň jediná, u které se účinek výživy dá změřit doma tonometrem. Dlouho nebolí. Prvním příznakem často bývá až infarkt, mozková příhoda nebo selhání ledvin.
Pro nutričního terapeuta má hypertenze dvě vrstvy. Zdravotnická: tlak správně změřit, číslu rozumět a poznat situaci, kdy edukace končí a je třeba volat lékaře. Odborná: sodík, draslík, dieta DASH, hmotnost, alkohol a pohyb jsou plnohodnotná léčba se změřeným účinkem, ne doplněk k tabletám.
Jak častá je#
Studie Kardiovize vybrala náhodně 1 % obyvatel Brna ve věku 25–64 let. Hypertenzi mělo 54,3 % mužů a 38,7 % žen. Bolest hlavy ani krvácení z nosu nejsou spolehlivé příznaky; kdo čeká na potíže, čeká na komplikaci.
Jak tlak vzniká#
Krevní tlak je součin srdečního výdeje (kolik krve srdce za minutu přečerpá) a periferní cévní rezistence (jak velký odpor kladou tepénky). Na obou se podílejí tři páky, a dieta i léky tahají za ty samé.
| páka | co ji zvyšuje | kam míří léčba |
|---|---|---|
| objem krve (sodík a voda) | sůl, aldosteron, nemocné ledviny | méně sodíku, diuretika |
| odpor tepének | systém renin–angiotenzin–aldosteron | ACE inhibitory, sartany |
| sympatikus | stres, obezita, spánková apnoe, alkohol | hubnutí, pohyb, spánek, betablokátory |
Ledviny při poklesu prokrvení nebo při dráždění sympatiku uvolní renin. Ten spustí kaskádu ke vzniku angiotenzinu II, který stahuje arterioly a podněcuje nadledviny k tvorbě aldosteronu; aldosteron zadržuje sodík a vodu. Proto omezení soli zvyšuje účinnost většiny léků na tlak.
U devíti z deseti nemocných jednu příčinu nenajdeme. Sečtou se geny, sůl, hmotnost, věk, nedostatek pohybu, stres a alkohol; mluvíme o primární (esenciální) hypertenzi. U starších lidí přistupuje tuhnutí velkých tepen, které vysvětluje izolovanou systolickou hypertenzi: vysoký horní a normální dolní tlak.
Diagnóza: tři kategorie podle ESC 2024#
Evropská doporučení z roku 2024 zjednodušila klasifikaci tlaku měřeného v ordinaci na tři kategorie. Stačí překročit jednu z obou hodnot.
| kategorie | systolický (mmHg) | diastolický (mmHg) |
|---|---|---|
| nezvýšený tlak | pod 120 | pod 70 |
| zvýšený tlak | 120–139 | 70–89 |
| hypertenze | 140 a víc | 90 a víc |
Starší stupně hypertenze 1–3 (140–159/90–99, 160–179/100–109 a od 180/110 mmHg) se dál objevují v lékařských zprávách, proto je dobré je znát. U zvýšeného tlaku platí režimová opatření pro všechny; léky zvažuje lékař podle celkového kardiovaskulárního rizika, zpravidla po třech měsících režimu.
Jak správně měřit#
Diagnóza stojí a padá s technikou měření.
- Pět minut klidu vsedě, záda opřená, nohy na zemi nezkřížené, paže podložená ve výši srdce.
- Půl hodiny před měřením bez kávy, cigarety a námahy; vyprázdněný močový měchýř; během měření se nemluví.
- Tři měření s odstupem 1–2 minut, platí průměr druhého a třetího.
- Manžeta podle obvodu paže: nafukovací vak má mít délku 75–100 % a šířku 35–50 % obvodu paže.
- Validovaný pažní přístroj. Zápěstní přístroje jsou citlivé na polohu ruky a přístroje bez manžety, včetně chytrých hodinek, diagnózu nestanoví.
- Při první návštěvě se měří na obou pažích a dál na té, která ukáže vyšší tlak. U starších lidí a diabetiků se tlak změří i vstoje.
| chyba | co udělá se systolickým tlakem |
|---|---|
| nepodepřená záda (sezení na lehátku) | o 5–15 mmHg výš |
| zkřížené nohy | o 5–8 mmHg výš |
| paže pod úrovní srdce, nebo ji pacient drží sám | falešně vysoký |
| malá manžeta na silné paži | falešně vysoký; velká manžeta naopak nízký |
Sečtené chyby snadno udělají z člověka s normálním tlakem hypertonika. Pacient, který vyběhl schody do ambulance a hned se měří, nemá syndrom bílého pláště, ale špatně načasované měření. A tlak 140/80 mmHg zapsaný při každé návštěvě není dobrá kompenzace, ale podezřelý zápis.
Měření doma a za 24 hodin#
Měření mimo ordinaci lépe předpovídá komplikace než ojedinělé měření u lékaře. Prahy jsou nižší:
| způsob měření | hypertenze od (mmHg) |
|---|---|
| ordinace | 140/90 |
| domácí měření | 135/85 |
| 24hodinový monitor, průměr dne | 135/85 |
| 24hodinový monitor, celých 24 hodin | 130/80 |
| 24hodinový monitor, noc | 120/70 |
Domácí měření: sedm dní (nejméně tři), ráno a večer vždy dvakrát, přístrojem s pamětí. Paměť chrání před nejlidštější chybou: zapisujeme si čísla, která se nám líbí. Méně vhodné je u velmi úzkostných pacientů a u těch, kdo by podle jednotlivých hodnot měnili dávky léků.
Čtyřiadvacetihodinový monitor měří automaticky ve dne i v noci a jako jediný ukáže tlak ve spánku.
Kombinace obou měření dává čtyři diagnózy:
| doma normální | doma zvýšený | |
|---|---|---|
| v ordinaci normální | normální tlak | maskovaná hypertenze |
| v ordinaci zvýšený | hypertenze bílého pláště | trvalá hypertenze |
Hypertenze bílého pláště znamená zvýšený tlak jen v přítomnosti zdravotníka; riziko je jen mírně vyšší, ale stav vyžaduje sledování, protože může přejít v trvalou hypertenzi. Maskovaná hypertenze je opak: v ordinaci normální tlak, doma nebo v práci zvýšený. Riziko odpovídá neléčené hypertenzi, a protože se v ordinaci tváří normálně, nikdo o ní neví. Častější je u kuřáků, při stresu, obezitě a spánkové apnoi.
Tlak má spát s námi#
Fyziologicky je tlak nejnižší ve spánku, stoupá krátce před probuzením a vrcholí dopoledne. Po vydatném jídle mírně klesá, v létě bývá nižší než v zimě. Podle nočního poklesu rozlišujeme:
| noční profil | pokles tlaku ve spánku |
|---|---|
| dipper | 10–20 % |
| non-dipper | 0–10 % |
| riser | tlak v noci stoupá |
| extrémní dipper | 20 % a víc |
Chybějící noční pokles se pojí s obezitou, spánkovou apnoí, onemocněním ledvin a diabetem. Na noční profil dosáhne i režim: pravidelnost, lehčí a méně slaná večeře, méně alkoholu večer a léčba spánkové apnoe.
Jak záznam z 24hodinového monitoru číst: každá svislá úsečka je jedno měření, horní čára spojuje systolický tlak, prostřední střední tlak a dolní diastolický tlak. Na následujících čtyřech skutečných záznamech je noc vyznačená zlatým pásmem.
Kdo v noci neklesá, umírá dřív
Riziko má i opačný extrém. U starších hypertoniků se extrémní dipping pojil s pokročilejším tichým poškozením mozku; nejlépe na tom byli dippeři. Vystupňovaný ranní vzestup o 55 mmHg a víc předpovídal u starších hypertoniků mozkovou příhodu (19 % proti 7,3 % za průměrně 41 měsíců), a to nezávisle na průměrném tlaku. Ranní hodiny jsou obecně dobou nejvyššího výskytu infarktů a mozkových příhod.
Když tlak kolísá#
Oficiální definice „kolísavé hypertenze“ neexistuje. Labilní hypertenze zůstává klinickým dojmem bez stanovených kritérií a bez vodítek pro léčbu; je třeba ji odlišit od paroxysmální hypertenze s náhlými prudkými vzestupy tlaku. Tlak kolísá i u zdravých lidí podle spánku, jídla, námahy, stresu i ročního období.
Zvýšená variabilita tlaku se přesto pojí s vyšší celkovou i kardiovaskulární úmrtností, mozkovou příhodou, ischemickou chorobou srdeční, srdečním selháním, selháním ledvin a demencí. Metody jejího hodnocení ale nejsou sjednocené, a doporučené postupy ji proto zatím berou spíš jako výzkumnou otázku než jako diagnózu.
Za kolísáním se proto hledá konkrétní příčina: syndrom bílého pláště, úzkost a panické ataky, spánková apnoe, nepravidelné užívání léků, u Parkinsonovy nemoci porucha autonomního nervstva se sklonem k ortostatické hypotenzi. Feochromocytom se vylučuje laboratorně.
Panická ataka se projeví návalem horka, bušením srdce, úzkostí, pocitem nedostatku dechu, brněním rukou a kolem úst, závratí, suchem v ústech a vzestupem tlaku. Pomáhá ataku rozdýchat, pravidelný pohyb, relaxační techniky a vyhýbat se alkoholu, nadbytku kofeinu, stimulanciím a marihuaně. Léčbu úzkosti vede praktický lékař nebo psychiatr.
Sekundární hypertenze#
Asi u jednoho z deseti hypertoniků je vysoký tlak důsledkem konkrétní nemoci, kterou lze často odstranit. Myslíme na ni u mladých, při náhlém začátku nebo zhoršení, při odolnosti vůči třem lékům a u nízkého draslíku.
| příčina | stopa |
|---|---|
| onemocnění ledvin, zúžení ledvinné tepny | vyšší kreatinin, menší ledvina, šelest nad břichem |
| primární hyperaldosteronismus | nízký draslík; screening poměrem aldosteronu a reninu |
| spánková apnoe | chrápání, zástavy dechu, denní spavost, vysoký noční tlak |
| feochromocytom | záchvaty vysokého tlaku s bušením srdce, pocením a bolestí hlavy |
| Cushingův syndrom, porucha štítné žlázy | vzhled, hormonální vyšetření |
Co tlak dělá s orgány#
Nebezpečí hypertenze není v čísle na tonometru, ale v tom, co dlouhodobě vysoký tlak udělá s orgány.
| orgán | co tlak způsobí |
|---|---|
| srdce | zbytnění levé komory, srdeční selhání, fibrilace síní, ischemická choroba srdeční |
| mozek | ischemická i krvácivá mozková příhoda, kognitivní úbytek a demence |
| ledviny | bílkovina v moči, pokles filtrace; nemocné ledviny tlak dál zvyšují |
| tepny | ateroskleróza, výduť a disekce aorty |
| oči | hypertenzní retinopatie |
Orgánové poškození lékař hledá na EKG, echokardiografií, vyšetřením albuminu v moči, odhadem glomerulární filtrace a vyšetřením očního pozadí. Proto se léčí i hypertonik bez potíží: léčíme číslo, abychom chránili orgány.
Hypertenzní krize#
Velmi vysoký tlak vyžaduje rychlé zhodnocení, ale samotné číslo neurčuje, jak naléhavý stav je. Rozhoduje orgán.
| urgence | emergence | |
|---|---|---|
| tlak | obvykle 180/110 mmHg a víc | obvykle 180/110 mmHg a víc |
| orgány | bez akutního poškození | akutní poškození orgánu |
| projevy | bolest hlavy, neklid | zmatenost, porucha řeči nebo vidění, bolest na hrudi, dušnost |
| řešení | úprava léčby tabletami, pozvolný pokles, kontrola | nemocnice, nitrožilní léky, řízený pokles |
K emergencím patří hypertenzní encefalopatie, mozková příhoda, akutní srdeční selhání s otokem plic, akutní koronární syndrom, disekce aorty, prudké zhoršení funkce ledvin a v těhotenství eklampsie. Tlak se snižuje řízeně, ne prudce: mozek a srdce jsou na vyšší tlak přizpůsobené.
Léčba: režim i léky#
Léčba stojí na dvou rovnocenných pilířích.
- Režimová opatření u všech, od zvýšeného tlaku výš, a nezávisle na tom, zda pacient užívá léky.
- Léky u většiny potvrzených hypertoniků hned jako kombinace dvou skupin v nízké dávce, nejlépe v jedné tabletě. Kombinace nízkých dávek má méně nežádoucích účinků než maximální dávka jednoho léku a jedna tableta denně se bere snáz než tři.
- Cíl systolického tlaku 120–129 mmHg, pokud ho pacient snáší.
- Bezpečnost: hlídat závratě při postavení a pády, zvlášť u starších lidí.
Volba a dávkování léků patří lékaři. Nutriční terapeut rozumí jejich účinku a dopadům na výživu.
Kolik přinese změna režimu#
Pokles systolického tlaku (mmHg)
Režimová opatření mají účinek srovnatelný s léky. U hypertonika se vyplatí kombinovat několik z nich.
Nutriční terapie#
Sodík: sůl nad zlato, ale ne nad lžičku#
Cíl ESC 2024 je nejvýš asi 2 g sodíku denně, tedy 5 g soli, zhruba jedna lžička. Převod: sůl = sodík × 2,5. Na etiketě je třeba rozlišit, zda se údaj vztahuje k porci, nebo ke 100 g.
Vztah mezi příjmem sodíku a tlakem je podle metaanalýzy 85 studií se sběrem moči za 24 hodin přibližně lineární, bez bezpečného prahu, a u hypertoniků je pokles tlaku po omezení soli strmější. Citlivost na sůl se liší člověk od člověka: je častější u hypertoniků a starších lidí a u lidí s normálním tlakem, kteří jsou na sůl citliví, se v dlouhodobém sledování pojila s vyšší úmrtností. Méně soli tedy pomáhá všem, citlivým nejvíc.
Slánka je to menší zlo. Velká část sodíku pochází ze zpracovaných potravin. Obecná rada „méně solte“ proto nefunguje; funguje konkrétní seznam:
| kde je sůl schovaná | čím nahradit |
|---|---|
| pečivo a chléb | menší porce, porovnat etikety |
| uzeniny, uzené maso a ryby, sýry, zvlášť tavené | pečené maso, ryba, luštěniny, tvaroh a čerstvé sýry |
| nakládaná zelenina, kysané zelí, chipsy, slané ořechy | čerstvá zelenina, nesolené ořechy |
| bujony, kořenící směsi, sójová omáčka, glutamát | bylinky, koření, houby, citron |
| hotová jídla, polotovary, fast food | vaření z čerstvých surovin |
| minerální vody s vysokým obsahem sodíku | číst etiketu, střídat s vodou z kohoutku |
Kolik soli pacient opravdu sní#
Ve vlastním souboru 35 hypertoniků na stabilní léčbě, kteří dostali běžné doporučení omezit solení, ukázal sběr moči za 24 hodin příjem soli od 4 do 34 g denně. Cíl 5 g splnilo 11 % pacientů, cíl 6 g 22 %. Dobrá vůle a dotazník nestačí.
Draslík a solné náhrady#
Strava bohatá na draslík tlak snižuje: zelenina, ovoce, luštěniny, brambory, ořechy, mléčné výrobky. ESC 2024 doporučuje u lidí s vysokým příjmem sodíku a bez středně pokročilého až pokročilého onemocnění ledvin zvážit navýšení draslíku o 0,5–1,0 g denně, stravou nebo solnou náhradou.
Solná náhrada (75 % kuchyňské soli a 25 % chloridu draselného) prošla velkou studií SSaSS: 20 995 lidí z venkovských oblastí Číny po mozkové příhodě nebo starších 60 let s hypertenzí, sledovaných 4,7 roku. S náhradou měli o 14 % méně mozkových příhod, méně závažných kardiovaskulárních příhod i úmrtí.
Dieta DASH#
DASH (Dietary Approaches to Stop Hypertension) je nejlépe ověřený stravovací vzorec u hypertenze. Obsahuje hodně zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, luštěnin a ořechů a nízkotučné mléčné výrobky; omezuje nasycené tuky, červené a uzené maso, sladkosti a slazené nápoje. Přirozeně tak přináší víc draslíku, hořčíku, vápníku a vlákniny.
- V původní studii snížila DASH u hypertoniků systolický tlak o 11,4 mmHg za osm týdnů, a to při stejném příjmu soli i stejné hmotnosti.
- Ve studii DASH-Sodium snížila DASH s nízkým příjmem soli systolický tlak proti běžné stravě s vysokou solí o 11,5 mmHg u hypertoniků a o 7,1 mmHg u lidí bez hypertenze.
Co tedy vyšlo lépe, zelenina, nebo méně soli? Obojí funguje samostatně a nejlépe dohromady.
Hmotnost#
Metaanalýza randomizovaných studií ukázala pokles systolického tlaku zhruba o 1 mmHg na každý zhubnutý kilogram; průměrný úbytek 5,1 kg snížil tlak o 4,4/3,6 mmHg. Už mírný a udržitelný úbytek 5–10 % hmotnosti zlepšuje tlak, glykémii i lipidy.
Obezita zvyšuje tlak několika cestami najednou: aktivuje sympatikus a systém renin–angiotenzin, ledviny zadržují víc sodíku, tuk kolem ledvin je utlačuje a k tomu se často přidá spánková apnoe. V brněnské studii Kardiovize vysvětlovalo výskyt hypertenze hlavně množství tuku a vody v těle, tedy tělesné složení, nejen hmotnost. U hypertonika s obezitou je hubnutí léčba tlaku, ne kosmetika.
Alkohol, káva, slazené nápoje a lékořice#
| položka | účinek na tlak | doporučení |
|---|---|---|
| alkohol | riziko hypertenze roste s dávkou; vysoká spotřeba může vést k rezistentní hypertenzi | méně je lépe, nejvýš 100 g čistého alkoholu týdně |
| káva | pravidelné pití riziko hypertenze nezvyšuje, kofein tlak zvedne jen krátkodobě | bez zákazu |
| kola, slazené nápoje | s kolou spojeno vyšší riziko hypertenze | slazené nápoje omezit |
| lékořice | vyšší tlak a nižší draslík, závislé na dávce | při hypertenzi vynechat |
Vysoká dávka alkoholu působí dvoufázově: tlak do 12 hodin po pití snižuje, po 13 hodinách zvyšuje a tep zrychluje celou dobu. Omezení alkoholu snížilo tlak u lidí, kteří pili víc než dva nápoje denně; nejvíc, o 5,5 mmHg, u těch, kdo pili šest a více nápojů a pití omezili o polovinu. U pijáků do dvou nápojů denně významný pokles nebyl. Jeden až dva šálky kávy denně riziko hypertenze nezvyšují a od tří šálků bylo v metaanalýze riziko dokonce mírně nižší. Pravidelná konzumace lékořice zvýšila systolický tlak průměrně o 5,5 mmHg a snížila draslík.
Pohyb: lék bez příbalového letáku#
ESC 2024 doporučuje alespoň 150 minut týdně aerobní aktivity střední intenzity (30 minut, 5–7 dní), k tomu silový trénink 2–3× týdně a izometrický trénink, tedy tři série výdrže po 1–2 minutách.
Metaanalýza 270 randomizovaných studií našla pokles systolického tlaku po aerobním tréninku o 4,5 mmHg, po kombinovaném o 6,0 mmHg a po izometrickém o 8,2 mmHg; ze všech forem vyšel nejlépe dřep u zdi. Pohyb navíc snižuje hmotnost, inzulinovou rezistenci a LDL cholesterol a působí proti úzkosti.
Léky na tlak očima nutričního terapeuta#
| lékové skupiny | na co myslet ve výživě |
|---|---|
| ACE inhibitory, sartany | zasahují systém renin–angiotenzin, chrání ledviny a srdce; draslík stoupá, pozor na solné náhrady a doplňky draslíku |
| thiazidová a kličková diuretika | vylučují sodík a vodu; ztrácí se draslík a hořčík, u starších lidí s malým příjmem hrozí nízký sodík |
| diuretika šetřící draslík | draslík stoupá |
| blokátory kalciových kanálů | uvolňují cévy; otoky kotníků nejsou známkou zadržování soli; grapefruit zvyšuje hladinu některých z nich |
| betablokátory | tlumí sympatikus; u diabetika mohou zastřít třes a bušení srdce při hypoglykémii |
Výslednou hladinu draslíku nelze odhadnout z jedné lékové skupiny. Rozhoduje aktuální laboratoř, funkce ledvin a celý režim.
Když léčba nezabírá#
Rezistentní hypertenze znamená tlak nad cílem přes tři léky v optimálních dávkách včetně diuretika, potvrzený měřením mimo ordinaci a při ověřeném užívání léků. Často je jen zdánlivá.
- Falešná rezistence: malá manžeta na silné paži, efekt bílého pláště, léky, které pacient neužívá.
- Brzdy léčby: sůl, alkohol, přibývání na váze, protizánětlivé léky, kortikoidy, lékořice.
- Skryté příčiny: zvlášť spánková apnoe a hyperaldosteronismus.
Nejčastější brzdou je objemové přetížení při vysokém příjmu sodíku, a na tu dosáhne právě nutriční terapeut. Než přibude čtvrtý lék, má smysl změřit sodík v moči za 24 hodin a projít talíř.
Zvláštní skupiny#
| skupina | na co myslet |
|---|---|
| senioři | měřit i vstoje; ortostatická hypotenze a pády; léčba prospívá i ve vysokém věku |
| křehcí a lidé od 85 let | cíl individuálně: tak nízko, jak to rozumně jde |
| těhotné | ACE inhibitory a sartany jsou zakázané; preeklampsie je nová hypertenze po 20. týdnu s bílkovinou v moči nebo jinou orgánovou dysfunkcí |
| řidiči, práce ve výškách a se stroji, antikoagulovaní | závrať a hypotenze při úpravách léčby ohrožují víc než jiné |
Tlak s věkem stoupá jen v západních společnostech; v tradičních kulturách s nízkým příjmem soli k tomu nedochází. Nejde tedy o přirozené stárnutí, a „tlak odpovídající věku“ je mýtus. Na ortostatickou hypotenzi myslíme u starých křehkých nemocných i u mladých štíhlých žen; při dlouhé imobilizaci lékař dávky léků často snižuje a po návratu do běžného režimu je vrací.
Kdy přerušit edukaci a volat lékaře#
| situace | co dělat |
|---|---|
| vysoký tlak s bolestí na hrudi, dušností, poruchou řeči nebo vidění, krutou bolestí hlavy nebo zmateností | volat 155 |
| tlak 180/110 mmHg a víc bez potíží | zopakovat měření v klidu, týž den kontaktovat lékaře |
| závratě nebo kolaps při postavení | nízký tlak: lékař upraví léčbu |
| těhotná s bolestí hlavy, otoky, poruchou vidění | ihned do porodnice |
Co si odnést#
- Hypertenze je tlak opakovaně 140/90 mmHg a víc v ordinaci. Nebolí, ale poškozuje srdce, mozek, ledviny, cévy a oči.
- Diagnóza stojí na správném měření: pět minut klidu, tři měření, správná manžeta, domácí a 24hodinové měření. Doma a za 24 hodin platí nižší prahy.
- Cíl léčby je 120–129 mmHg systolicky, pokud ho pacient snáší; léky často hned v kombinaci v jedné tabletě.
- Nutriční terapie je léčba: méně sodíku, víc draslíku, DASH, hubnutí, méně alkoholu a pohyb včetně izometrie. Sběr moči za 24 hodin ukáže skutečný příjem soli.
- Draslík a solné náhrady podle ledvin a léků; hypertenzní krize s poškozením orgánu patří na 155.
Kontrolní otázky#
Nejdřív si odpovězte sami, teprve potom rozklikněte.
1Od jakých hodnot mluvíme o hypertenzi při měření v ordinaci, doma a při 24hodinovém monitorování, a čím se liší diagnostický práh od cíle léčby?
2Popište správné měření tlaku v ordinaci a jmenujte tři chyby, které tlak falešně zvýší.
3Čím se liší hypertenze bílého pláště od maskované hypertenze a proč je maskovaná nebezpečnější?
4Co je non-dipper a riser a proč na nočním tlaku záleží?
5Kdy myslet na sekundární hypertenzi a jakou stopu může najít nutriční terapeut v anamnéze?
6Čím se liší hypertenzní urgence od emergence a co v obou situacích dělá nutriční terapeut?
7Kolik soli doporučuje ESC 2024, jak se převádí sodík na sůl a jak zjistíte, kolik soli pacient opravdu sní?
8Pacient s onemocněním ledvin užívá ACE inhibitor a ptá se na solnou náhradu s draslíkem. Co mu odpovíte?
9Jmenujte hlavní režimová opatření u hypertenze a jejich přibližný účinek na systolický tlak.
10Proč patří lékořice do nutriční anamnézy každého hypertonika?
Literatura (25 položek)
- McEvoy JW, et al. 2024 ESC Guidelines for the management of elevated blood pressure and hypertension. Eur Heart J 2024;45:3912–4018. PMID 39210715
- Mancia G, et al. 2023 ESH Guidelines for the management of arterial hypertension. J Hypertens 2023;41:1874–2071. PMID 37345492
- Muntner P, et al. Measurement of blood pressure in humans: a scientific statement from the American Heart Association. Hypertension 2019;73:e35–e66. PMID 30827125
- Ben-Dov IZ, et al. Predictors of all-cause mortality in clinical ambulatory monitoring: unique aspects of blood pressure during sleep. Hypertension 2007;49:1235–41. PMID 17389258
- Mann SJ. Labile and paroxysmal hypertension: common clinical dilemmas in need of treatment studies. Curr Cardiol Rep 2015;17:99. PMID 26370555
- Parati G, et al. Blood pressure variability: methodological aspects, clinical relevance and practical indications for management. A European Society of Hypertension position paper. J Hypertens 2023;41:527–44. PMID 36723481
- Kario K, et al. Nocturnal fall of blood pressure and silent cerebrovascular damage in elderly hypertensive patients. Advanced silent cerebrovascular damage in extreme dippers. Hypertension 1996;27:130–5. PMID 8591875
- Kario K, et al. Morning surge in blood pressure as a predictor of silent and clinical cerebrovascular disease in elderly hypertensives: a prospective study. Circulation 2003;107:1401–6. PMID 12642361
- Appel LJ, et al. A clinical trial of the effects of dietary patterns on blood pressure. N Engl J Med 1997;336:1117–24. PMID 9099655
- Sacks FM, et al. Effects on blood pressure of reduced dietary sodium and the Dietary Approaches to Stop Hypertension (DASH) diet. N Engl J Med 2001;344:3–10. PMID 11136953
- Neal B, et al. Effect of salt substitution on cardiovascular events and death. N Engl J Med 2021;385:1067–77. PMID 34459569
- Filippini T, et al. Blood pressure effects of sodium reduction: dose-response meta-analysis of experimental studies. Circulation 2021;143:1542–67. PMID 33586450
- Weinberger MH, et al. Definitions and characteristics of sodium sensitivity and blood pressure resistance. Hypertension 1986;8:II127–34. PMID 3522418
- Weinberger MH, et al. Salt sensitivity, pulse pressure, and death in normal and hypertensive humans. Hypertension 2001;37:429–32. PMID 11230313
- Neter JE, et al. Influence of weight reduction on blood pressure: a meta-analysis of randomized controlled trials. Hypertension 2003;42:878–84. PMID 12975389
- Hall JE, et al. Obesity-induced hypertension: interaction of neurohumoral and renal mechanisms. Circ Res 2015;116:991–1006. PMID 25767285
- Prosecký R, et al. Association of anthropometric and body composition parameters with the presence of hypertension in the Central European population: results from KardioVize 2030 study. Acta Cardiol 2023;78:614–22. PMID 37039634
- Movsisyan NK, et al. Kardiovize Brno 2030, a prospective cardiovascular health study in Central Europe: methods, baseline findings and future directions. Eur J Prev Cardiol 2018;25:54–64. PMID 28812915
- Edwards JJ, et al. Exercise training and resting blood pressure: a large-scale pairwise and network meta-analysis of randomised controlled trials. Br J Sports Med 2023;57:1317–26. PMID 37491419
- Roerecke M, et al. The effect of a reduction in alcohol consumption on blood pressure: a systematic review and meta-analysis. Lancet Public Health 2017;2:e108–e120. PMID 29253389
- Tasnim S, et al. Effect of alcohol on blood pressure. Cochrane Database Syst Rev 2020;7:CD012787. PMID 32609894
- D’Elia L, et al. Coffee consumption and risk of hypertension: a dose-response meta-analysis of prospective studies. Eur J Nutr 2019;58:271–80. PMID 29222637
- Winkelmayer WC, et al. Habitual caffeine intake and the risk of hypertension in women. JAMA 2005;294:2330–5. PMID 16278361
- Penninkilampi R, et al. The association between consistent licorice ingestion, hypertension and hypokalaemia: a systematic review and meta-analysis. J Hum Hypertens 2017;31:699–707. PMID 28660884
- Bailey DG, et al. Grapefruit–medication interactions: forbidden fruit or avoidable consequences? CMAJ 2013;185:309–16. PMID 23184849